PageRank: co to je a co z něj v roce 2026 zbývá

Google vyrostl z nápadu, který si dva doktorandi ze Stanfordu přinesli z akademického světa: vědecká práce, kterou hodně lidí cituje, je nejspíš důležitá. Sergey Brin a Larry Page ten princip v roce 1998 přenesli na web (místo citací odkazy) a postavili na něm celý vyhledávač. Algoritmus dostal jméno PageRank. Dnes o něm uslyšíte protichůdné věci: podle jedněch je dávno mrtvý, podle druhých se dá měřit a šikovně řídit. Ani jedno není tak docela pravda. A protože na téhle myšlence pořád stojí celý obchod s odkazy, vyplatí se vědět, jak to s ní doopravdy je.

Odkaz je hlas. A hlasy nemají stejnou váhu

Základ se vejde do jedné věty: odkaz je hlas. Když web A odkáže na web B, doporučuje ho, a Google ta doporučení počítá. Kdyby počítal jen kusy, vyhrával by ten, kdo si nechá vyrobit tisíc odkazů. Proto má každý hlas jinou váhu: doporučení stránky, na kterou sama míří silná doporučení, platí víc než doporučení stránky, o kterou nestojí nikdo. Definice je záměrně kruhová (důležitá stránka je ta, na kterou odkazují důležité stránky), takže se PageRank nedá spočítat na jeden průchod: počítá se opakovaně přes celý web, dokud se hodnoty neustálí.

Autoři to v původní práci vysvětlili na modelu náhodného surfaře. Představte si člověka, který jen kliká z odkazu na odkaz, a když ho to omrzí, začne znovu na náhodné stránce. PageRank stránky je pravděpodobnost, že ho v daný okamžik zastihnete právě na ní. Na stránku, kam vede hodně cest ze silných míst, se surfař dostává pořád. Na stránku bez odkazů skoro nikdy.

Dvě vlastnosti toho modelu platí dodnes. Síla se odkazy předává a zároveň se mezi ně dělí: odkaz mezi pěti dalšími znamená něco jiného než odkaz mezi pěti sty. A teče i uvnitř webu, protože interní odkazy rozvádějí mezi vaše stránky to, co web dostal zvenku. Čím se váha konkrétního odkazu řídí v praxi (autorita zdroje, relevance, umístění na stránce), rozebírám v článku o síle odkazů.

Ze Stanfordu do každého prohlížeče

PageRank nese jméno Larryho Page. S Brinem ho popsali ve veřejně dostupné akademické práci, kde je celý původní vzorec i s konstantami; patent na metodu přihlásila v lednu 1998 Stanfordova univerzita, kde oba tehdy studovali. Vzorec, na kterém vyrostla jedna z nejcennějších firem světa, si tak dodnes může přečíst kdokoliv.

Pro SEO svět se ale PageRank stal hmatatelným až s lištou Google Toolbar. Ta od začátku tisíciletí ukazovala u každé navštívené stránky zelený proužek se skóre 0 až 10 a poprvé se tak dalo „změřit", jak si web u Googlu stojí. Kolem čísla okamžitě vyrostl trh: odkazy se prodávaly podle PageRanku stránky a ceníky měly kolonky PR4, PR5, PR6. Google číslo postupně aktualizoval čím dál méně ochotně, poslední roky už vůbec, a v březnu 2016 zelený proužek zrušil úplně. Od té chvíle žádné veřejné číslo PageRanku neexistuje.

Co z PageRanku žije v roce 2026

Právě u zrušeného proužku vznikla pověra, že „PageRank je mrtvý". Zemřelo číslo, signál ne. Google to uvádí v aktuálním přehledu svých hodnoticích systémů: mezi systémy analýzy odkazů jmenuje PageRank s poznámkou, že se od začátků hodně proměnil a dál patří k jádru hodnocení. Zároveň je to jeden signál z mnoha; vedle něj běží systémy pro čerstvost, kvalitu obsahu nebo lokální výsledky. Jak do sebe zapadají, shrnuje článek o algoritmech Googlu.

Praktický důsledek pro vás: každé číslo, které dnes uvidíte pod názvem „autorita", „rating" nebo dokonce „PageRank", spočítala třetí strana z vlastních dat. Domain Authority od Mozu nebo Domain Rating od Ahrefs mají své použití i své pasti; čemu taková skóre slouží a čemu ne, jsem sepsala v článku o Domain Authority.

Dvě rady z éry zeleného proužku, které dnes škodí

PageRank sculpting přes nofollow. Kdysi oblíbený trik: části interních odkazů dáte atribut nofollow, aby na zbylé „zbylo víc šťávy". Google tomu udělal konec už v červnu 2009, kdy Matt Cutts popsal, že síla z odkazů s nofollow se nepřerozdělí mezi ostatní, prostě se ztratí. Sculpting je tedy sedmnáct let mrtvý, a přesto se v návodech pořád objevuje. Nofollow dnes navíc Google bere jen jako nápovědu, kterou se řídit může a nemusí; k čemu atributy odkazů opravdu jsou, najdete v článku dofollow vs. nofollow.

Maskování „odvádějících" odkazů. Starší texty radí schovávat před Googlem odkazy na obchodní podmínky, přihlášení nebo sociální sítě, aby „neodváděly sílu". Nedělejte to. Ukazovat vyhledávači jinou verzi stránky než lidem je porušení pravidel Googlu se vším rizikem, které k tomu patří, a úspora je stejně zanedbatelná. Patičkové a servisní odkazy váží málo samy od sebe; žádné schovávání nepotřebují.

Co s tím má dělat normální web

PageRank sám o sobě žádnou práci navíc nevyžaduje. Je to spíš důvod, proč se vyplatí pár obyčejných věcí, které webu prospívají tak jako tak:

• Důležité stránky držte blízko úvodní stránky. Na úvodní stránku obvykle míří nejvíc odkazů zvenku, takže z ní teče nejvíc síly. Co je z ní k doklikání na pár kliknutí, dostává; co je zahrabané o šest úrovní hlouběji, živoří.
• Žádné osiřelé stránky. Stránka, na kterou nevede jediný interní odkaz, nedostává nic a Google ji nemusí vůbec najít.
• Odkazujte v textech. Odkaz z věty, která čtenáři slibuje pokračování tématu, je právě ten druh odkazu, se kterým model náhodného surfaře počítá.

Postup krok za krokem, včetně toho, jak najít slabá místa vlastního webu, je v průvodci interním prolinkováním. U webu o dvaceti stránkách je to spíš úklid menu než projekt; struktura se láme až tam, kde stránek přibývá, typicky u e-shopů a velkých blogů. Tam se stává, že polovina katalogu visí na odkazech z hloubi stránkování a Google k ní chodí jednou za uherský rok.

Časté otázky

Kde zjistím PageRank svého webu?

Nikde. Google hodnotu od roku 2016 nezveřejňuje v žádné podobě, ani v Search Console. Nástroje jako Moz nebo Ahrefs nabízejí vlastní odhady na podobném principu, počítají je ale z dat, která si samy nasbíraly, a Google na jejich skóre nebere ohled.

Proč Google veřejné číslo zrušil?

Přestalo plnit účel. Aktualizoval ho stále řidčeji, takže roky ukazoval zastaralé hodnoty, a mezitím se z něj stal hlavně ceník pro obchod s odkazy: ceny se řídily proužkem víc než skutečnou hodnotou odkazu. Zrušením proužku ten trh přišel o měřítko, algoritmus běží dál.

Počítá se PageRank i z interních odkazů?

Ano, algoritmus mezi interním a externím odkazem nerozlišuje, počítá celou síť. Zvenku rozhodují ostatní, kolik síly váš web dostane; uvnitř rozhodujete sami, kam poteče.

Číslo zemřelo, otázka zůstala

Otázka z roku 1998 platí i letos: kdo na vás odkazuje a jakou má sám váhu? PageRank vašeho webu vám neřeknu, protože ho nezná nikdo mimo Google. Zjistit ale jde, jestli síla, kterou web odkazy dostává, doteče až na stránky, kvůli kterým ho provozujete, nebo se cestou rozptýlí do archivů a servisních stránek. V auditu tohle vidím z obyčejného crawlu a bývá to oprava s výborným poměrem práce a výsledku, protože nezávisí na nikom cizím.

Chci audit webu zdarma

Zdroje k faktům v článku:

• Brin & Page: The Anatomy of a Large-Scale Hypertextual Web Search Engine, Stanford 1998 — původní popis PageRanku a modelu náhodného surfaře (ověřeno 19. 7. 2026): infolab.stanford.edu
• Patent US6285999 „Method for node ranking in a linked database", přihlášeno 9. 1. 1998, vlastník Stanfordova univerzita (ověřeno 19. 7. 2026): patents.google.com
• Google: přehled hodnoticích systémů — PageRank dál součástí základních systémů hodnocení (ověřeno 19. 7. 2026): developers.google.com
• Zrušení Toolbar PageRanku potvrzeno v březnu 2016 (ověřeno 19. 7. 2026): searchengineland.com
• Matt Cutts (Google): konec PageRank sculptingu, červen 2009 (ověřeno 19. 7. 2026): mattcutts.com/blog/pagerank-sculpting
• Nofollow jako nápověda, atributy sponsored/ugc, září 2019 (ověřeno 19. 7. 2026): developers.google.com

Související články

• Link juice: proč odkazy nejsou všechny stejné
• Interní prolinkování: kompletní průvodce
• Dofollow vs. nofollow odkazy: co potřebujete vědět
• Domain Authority: co měří skóre od Mozu a jak se doopravdy zvyšuje
• Google algoritmy v kostce