Vydali jste novou stránku a po měsíci v Googlu pořád není. Nebo jste si vyhledali vlastní službu a našli konkurenci, jen ne sebe. Příčiny neindexace se dělí do dvou rodin: buď má web technický zámek a Google se ke stránce nedostane (nebo ji má zakázáno zařadit), nebo ji viděl a rozhodl se ji do indexu zatím nevzít. Opravuje se pokaždé něco úplně jiného — a která situace je ta vaše, se dá ze Search Console vyčíst během pár minut.
Nejdřív zjistěte, co se doopravdy děje
Většina lidí začne tím, že do Googlu napíše site:vas-web.cz. Jako první orientace to stačí, ale závěry z toho nedělejte. Operátor site: ukazuje vzorek stránek, o kterých Google ví — sám Google ho ve své nápovědě používá na „příklady stránek", ne na inventuru. Počet výsledků je odhad. Nula výsledků u zaběhlého webu je poplach; 120 výsledků u webu se 300 stránkami neznamená vůbec nic, dokud to neověříte pořádně.
Pořádně znamená v Search Console, kde jsou na tohle dva nástroje:
- Kontrola adresy URL (řádek úplně nahoře). Vložíte konkrétní adresu a dostanete verdikt: je v indexu, nebo není — a když není, tak proč. Tohle je jediná odpověď, které se dá věřit na sto procent, protože pochází přímo z indexu.
- Přehled Indexování stránek (v menu Indexování). Ukazuje celek: kolik stránek Google indexuje, kolik ne a z jakých důvodů, seřazených podle počtu postižených adres. Tady se pozná, jestli řešíte jednu zatoulanou stránku, nebo systémový problém.
Jestli Search Console na webu ještě nemáte, bez ní se indexace řeší poslepu — založit si ji pomůže návod pro majitele firem.
Crawling a indexace nejsou totéž
Krátká zastávka u pojmů, protože se pletou a plete se pak i náprava. Google stránku nejdřív musí najít a stáhnout — tomu se říká crawling neboli procházení. Teprve potom se rozhoduje, jestli ji zařadí do indexu, tedy do databáze, ze které skládá výsledky vyhledávání. Jsou to dva oddělené kroky a mezi nimi žádný automatický nárok: stránka může být bez potíží procházená, a přesto ve výsledcích nikdy nebude. Jak procházení funguje do detailu, rozebírám v článku o crawlování a indexaci; u velkých webů k tomu patří ještě rozpočet procházení.
Šest příčin, které potkávám nejčastěji
1. Noindex zapomenutý z vývoje
Web se staví na testovací adrese se zákazem indexace, aby rozdělaná verze nelezla do výsledků. Při spuštění se má zákaz odstranit — a přesně tenhle krok občas vypadne. Výsledek: čerstvý, funkční web, který Google poslušně ignoruje, protože mu to sám přikazuje.
Kontrola adresy URL to ohlásí jako „Adresa URL je označena noindex". Ve zdrojovém kódu stránky to poznáte podle značky <meta name="robots" content="noindex">. Náprava je odstranit značku a požádat o indexaci. Noindex má i poctivé využití — jen ne omylem na stránkách, ze kterých žijete.
2. Blokace v robots.txt — a proč to není nástroj na mazání z Googlu
Soubor robots.txt zakazuje procházení, ne indexaci. Google má v dokumentaci přímo větu, že robots.txt není mechanismus, jak udržet stránku mimo Google. Z toho plynou dvě nepříjemné věci. Zablokovaná stránka nezmizí — když na ni vedou odkazy, může v indexu viset dál jako holá adresa bez popisku, protože Google si obsah nesmí načíst. A noindex na zablokované stránce nefunguje: robot se k němu vůbec nedostane, takže se o zákazu nikdy nedozví. Kdo chce stránku z výsledků pryč, musí blokaci naopak zrušit a nechat robota noindex přečíst.
Kontrola: otevřete vas-web.cz/robots.txt a projděte řádky Disallow. Nejhorší nález je samotné Disallow: / — zákaz celého webu, typický pozůstatek po migraci nebo redesignu. Co všechno tenhle malý soubor umí pokazit, je na samostatný článek.
3. Duplicity: Google si vybral jinou verzi
Když stejný nebo skoro stejný obsah žije na více adresách (verze s www a bez, tisková verze, adresy s parametry), Google si vybere jednu jako kanonickou a ostatní neindexuje. V přehledu to uvidíte jako „Duplicitní stránka bez kanonické verze vybrané uživatelem" nebo „Duplicitní stránka, Google vybral jinou kanonickou stránku než uživatel". Samo o sobě to chyba není — duplicity se indexovat nemají. Problém je, když si Google vybere špatně a ve výsledcích visí varianta, kterou tam nechcete. Řešení se jmenuje canonical a jak s ním pracovat, máte tady.
4. „Procházeno – momentálně neindexováno"
Nejméně uspokojivý stav v celé Search Console. Nápověda k němu říká: Google stránku prošel, neindexoval ji, v budoucnu ji indexovat může i nemusí; opakované odesílání na tom nezmění nic. Lidsky přeloženo: technicky je stránka v pořádku, jen Google usoudil, že mu za místo v indexu zatím nestojí. Není to trest ani penalizace, spíš pokrčení ramen. U klientských webů tenhle stav vídám čím dál častěji: index není nekonečný a laťka pro vstup roste.
Tady nepomůže žádné tlačítko. Pomáhá, když stránka něco skutečně říká (dva odstavce obecností a kontaktní formulář nestačí) a když na ni vedou interní odkazy z míst, kterých si Google všímá. Ze zkušenosti: když tenhle stav postihuje pár okrajových stránek, nechte ho být; když v něm vězí polovina webu, je to zpráva o obsahu, ne o technice.
5. Nový web, na který zatím nic neodkazuje
Ke stránkám se Google dostává hlavně po odkazech. Nový web bez jediného odkazu zvenku je pro něj slepá skvrna — nemá odkud přijít. Nápověda počítá s tím, že než Google novou stránku nebo web vůbec začne procházet, může uplynout zhruba týden; v přehledu se to mezitím ukazuje jako „Objeveno – momentálně neindexováno", tedy „vím o ní, ještě jsem nedošel". Google procházení odkládá i proto, aby menší server nezahltil.
Co s tím: založit Search Console, odeslat sitemapu, o pár nejdůležitějších stránek požádat ručně — a smířit se s tím, že zbytek je trpělivost. U nového webu je pomalý rozjezd indexace normální stav, ne porucha.
6. Přesměrování a mrtvé adresy
Stav „Stránka s přesměrováním" znamená, že adresa předává návštěvníka jinam a indexuje se cíl, ne ona sama. Po přechodu na nové adresy je to žádoucí; špatně je, když přesměrování vede jinam, než mělo, nebo když interní odkazy pořád míří na staré adresy a robot se webem prodírá přes řetězce skoků. „Nenalezeno (404)" je smazaná stránka — pokud má nástupce, patří na ni 301 přesměrování; pokud nemá, je 404 legitimní odpověď a nemusíte ji zachraňovat.
Víte jistě, co je na vašem webu špatně? Já to zjistím za vás. Projdu ho ručně, žádný automat — a do 48 hodin máte seznam věcí, které vás v Googlu brzdí, seřazený podle důležitosti. Zdarma.
Žádost o indexaci: co udělá a co od ní nečekat
Když stránku opravíte nebo vydáte novou důležitou, otevřete Kontrolu adresy URL a klikněte na Požádat o indexování. Podle Googlu indexace obvykle proběhne zhruba do jednoho dne, někdy ale trvá mnohem déle — a odeslání žádosti nic nezaručuje. Počet žádostí na den je navíc omezený.
Proto s tím zacházejte jako s expresní obálkou pro jednotky stránek: nová služba, přepsaný důležitý článek. Na desítky a stovky adres je to špatný nástroj — tam pracuje sitemapa a interní prolinkování. A jedna věc, kterou žádost neumí vůbec: přesvědčit Google o stránce, kterou už viděl a odmítl. „Procházeno – momentálně neindexováno" se opakovaným odesíláním neřeší, to potvrzuje i nápověda.
Časté otázky
Za jak dlouho se nová stránka objeví v Googlu?
U zavedeného webu s dobrým prolinkováním to bývají dny, u čerstvého webu spíš týdny — samotné zahájení procházení může podle Googlu trvat kolem týdne. Žádná lhůta není garantovaná. Jestli Google stránku aspoň objevil, zjistíte kdykoliv v Kontrole adresy URL.
Musí být v indexu každá stránka webu?
Nemusí a nemá. Košík, výsledky interního vyhledávání, děkovací stránky po odeslání formuláře, přihlašovací obrazovky — u zdravého webu je část adres mimo index záměrně. Číslo „neindexováno" v přehledu proto samo o sobě nic špatného neznamená; hlídejte, aby mezi neindexovanými nebyly stránky, které vám vydělávají.
Stránka v indexu byla a zmizela. Čím to?
Zařazení do indexu není doživotní, Google ho průběžně přehodnocuje. V praxi ale za zmizením nejčastěji stojí změna na webu: redesign, při kterém se změnily adresy bez přesměrování, omylem nasazený noindex nebo sloučení obsahu. V Kontrole adresy URL uvidíte, kdy Google stránku naposledy prošel a jaký stav jí teď přisuzuje — od toho se odvíjí oprava.
Zámek se odemyká rychleji než důvěra
Technické zámky — noindex, robots.txt, rozbitá přesměrování — jsou paradoxně dobrá zpráva: dají se najít a odstranit rychle a účinek bývá vidět v řádu dní až týdnů. Horší zpráva je, když je technika čistá a stránky přesto stojí frontu s „momentálně neindexováno". Pak se nepracuje na serveru, ale na obsahu a prolinkování, a výsledky chodí pomaleji.
Tohle rozlišení je první krok každého auditu, který dělám: z vaší Search Console poznám, jestli web drží zavřený zámek, nebo jestli Google zatím nevěří obsahu — a podle toho dostanete úplně jiný seznam oprav. Za audit se u mě neplatí, takže jediné, co riskujete, je, že se o svém webu dozvíte pravdu.
Zdroje k faktům v článku:
- Přehled Indexování stránek: stavy „Procházeno/Objeveno – momentálně neindexováno", duplicitní a přesměrovací stavy, cca týden u nových stránek a webů, site: jako „příklady stránek" (ověřeno 17. 7. 2026): support.google.com/webmasters/answer/7440203
- Kontrola adresy URL a žádost o indexování: obvykle zhruba den, bez záruky zařazení, denní limit žádostí (ověřeno 17. 7. 2026): support.google.com/webmasters/answer/9012289
- Robots.txt není mechanismus, jak udržet stránku mimo Google; zablokovaná adresa může být indexována podle odkazů (ověřeno 17. 7. 2026): developers.google.com/search/docs/crawling-indexing/robots/intro
- Noindex funguje, jen když stránka není blokovaná v robots.txt (ověřeno 17. 7. 2026): developers.google.com/search/docs/crawling-indexing/block-indexing
