Cookie je malý textový soubor, který si web uloží ve vašem prohlížeči, aby si vás při příští návštěvě poznal. Technicky vzato nuda: pár znaků textu s datem expirace. Jenže z téhle nudy se stala nejviditelnější věc českého internetu, protože skoro každý web dnes začíná lištou Souhlasím/Odmítnout. Pro návštěvníka je to otrava na jedno kliknutí. Pro majitele webu tři starosti najednou: zákon, díra v datech a rychlost stránky. Všechny tři se dají zvládnout bez paniky, jen je potřeba vědět, co cookies doopravdy dělají.
Co cookie umí a proč vůbec vznikl
Web sám o sobě nemá paměť. Server neví, že kliknutí na „přidat do košíku" a kliknutí na „zaplatit" o minutu později patří stejnému člověku. Tenhle problém řešil v roce 1994 programátor Netscapu Lou Montulli, když stavěl první nákupní košík: web pošle prohlížeči malý soubor s identifikátorem a prohlížeč ho při každém dalším požadavku vrací zpět. Od té chvíle si vás web „pamatuje". Na stejném principu dodnes stojí přihlášení, které nevyprší mezi dvěma stránkami, i košík, který se cestou k pokladně nevysype.
Stačí znát dvě dělení:
- Podle životnosti. Relační (session) cookie zmizí se zavřením prohlížeče. Trvalá cookie vydrží týdny až měsíce; díky ní funguje „zůstat přihlášen".
- Podle toho, komu patří. Cookie první strany si ukládá web, na kterém právě jste. Cookie třetí strany ukládá cizí služba vložená do stránky, typicky reklamní systém. A protože stejná služba sedí na tisících webů, umí z těch souborů poskládat, kudy po internetu chodíte. Tady začíná reklama, která vás „pronásleduje" na boty prohlédnuté před týdnem — a taky většina právních tahanic.
Proč se každý web ptá na souhlas
Od 1. ledna 2022 platí v Česku novelizovaný zákon o elektronických komunikacích a s ním režim opt-in: web smí do vašeho zařízení ukládat a číst z něj údaje až poté, co k tomu dáte předem prokazatelný souhlas (§ 89 odst. 3). Výjimku mají jen cookies technicky nezbytné k tomu, aby fungovala služba, kterou si člověk sám vyžádal: košík, přihlášení, zabezpečení formulářů. Paradoxně sem patří i cookie, která si pamatuje, že jste všechno ostatní odmítli.
Nad tím leží druhá vrstva, GDPR: jakmile se přes cookie dají údaje spojit s konkrétním člověkem, byť nepřímo přes identifikátor, jde o zpracování osobních údajů se vším, co k tomu patří.
Pro majitele webu z toho plyne jednoduché pravidlo. Nezbytné cookies běží bez ptaní; všechno ostatní (statistiky návštěvnosti, marketing, personalizace) čeká, dokud návštěvník neklikne na souhlas. A odmítnutí musí být stejně snadné jako přijetí: žádné předškrtnuté checkboxy, žádné tlačítko „Odmítnout" schované o tři kliknutí hlouběji.
Článek vám poradí, co dělat obecně. Neřekne vám ale, co je špatně právě na vašem webu. To zjistí až audit — projdu váš web ručně a do 48 hodin víte, kde ztrácíte pozice a zákazníky. Zdarma a bez závazku.
Lišta, která neničí měření ani nervy
Nejčastější technická chyba, kterou na webech potkávám: lišta je jen divadlo. Vyskočí, návštěvník poctivě odmítne — a měřicí skripty jedou dál, protože volbu z lišty nikdo nepropojil s kódem webu. Správně nasazená lišta drží analytické a marketingové kódy vypnuté, dokud souhlas nepřijde. To je zároveň první věc, kterou při kontrole zkoumá úřad: ne jak lišta vypadá, ale co se ukládá před souhlasem.
Druhá strana mince: každé odmítnutí je díra v datech. Návštěvník na webu je, klidně i nakoupí, ale Google Analytics ho nevidí. Kolik dat takhle chybí, se liší web od webu podle publika i podoby lišty; u klientů vídám všechno od jednotek procent po třetinu návštěvnosti. Google na to odpovídá Consent Modem: značky se řídí volbou návštěvníka, po odmítnutí smí posílat jen anonymní signály bez cookies a část chybějícího obrazu se dopočítává modelem. Plnohodnotná náhrada to není, ale rozdíl mezi „třetina dat chybí" a „třetina dat je odhadnutá" je při rozhodování znát.
Hotových nástrojů na souhlasovou lištu jsou desítky a jména tu vybírat nebudu. Výběr stojí na třech otázkách: blokuje skripty před souhlasem doopravdy, ne jen opticky? Umí česky a ukládá doklady o udělených souhlasech? A kolik JavaScriptu si s sebou nese, tedy co udělá s rychlostí webu?
Cookies třetích stran: ohlášený pohřeb se nekonal
Pokud jste v posledních letech četli, že „cookies končí", nebyl to výmysl. Jen se to nestalo. V roce 2020 Google ohlásil, že Chrome přestane cookies třetích stran podporovat. Termín pak několikrát posunul a v dubnu 2025 celý plán otočil: cookies třetích stran v Chromu zůstávají, žádné nové rozhodovací okno se konat nebude a kdo je chce vypnout, udělá to v nastavení prohlížeče. V říjnu 2025 Google utlumil i většinu reklamních technologií z projektu Privacy Sandbox, které je měly nahradit. Safari přitom blokuje cookies třetích stran naplno už od jara 2020 a Firefox je omezuje také.
Co si z té ságy odnést? Sledování napříč weby stojí na čím dál vratší noze, ale neumřelo. Závěr pro menší firmu je stejný, ať Google otočí ještě třikrát: data, která máte ve vlastních rukou (vlastní měření, e-mailové kontakty, historie objednávek), vám nikdo zvenku nevypne. Cizí identifikátory ano.
Kde se cookies potkávají s SEO
Googlebot na souhlas nikdy neklikne. Google v dokumentaci uvádí, že jeho vykreslovací služba maže cookies mezi načteními stránek; robot tedy chodí po webu, jako by cookies neexistovaly. Prakticky z toho plynou dvě věci:
- Obsah nesmí stát na cookies. Když se stránka bez přijatých cookies vůbec nevykreslí (třeba celoobrazovková brána, za kterou se obsah teprve načítá), Google ji uvidí prázdnou. Běžná lišta v rohu nebo pruh dole indexaci nevadí, protože obsah v kódu stránky zůstává.
- Lišta se počítá do rychlosti. Souhlasové lišty jsou podle Googlu jeden z nejčastějších zdrojů skákání layoutu: banner se načte se zpožděním a odstrčí text, který zrovna čtete, nebo tlačítko, na které zrovna klikáte. Tomu říká metrika CLS a rozebírám ji v článku proč se vám web skáče pod rukama; těžká lišta plná skriptů umí zhoršit i odezvu stránky. Chtějte po dodavateli lištu, která má na stránce rezervované místo nebo obsah překryje, místo aby ho odsouvala — souvislosti najdete v přehledu Core Web Vitals.
A jedna věc, která se traduje špatně: cookie lišta není žádný ranking faktor. Google nehodnotí, jestli máte souhlasy právně v pořádku. Hodnotí, a umí změřit, co lišta udělá se stránkou.
Pokuty: co je strašák a co realita
Reklamy na consent nástroje rády straší nejvyššími sazbami z GDPR; to jsou částky vyměřované nadnárodním firmám. Česká realita je střízlivější, nulová ale není. Úřad pro ochranu osobních údajů cookies aktivně kontroluje a jen za prvních sedm měsíců roku 2023 oznámil pokuty provozovatelům webů v souhrnu za 4,4 milionu korun. Nálezy se opakují: lišta bez možnosti odmítnout a skripty spuštěné před souhlasem.
Poctivá odpověď na otázku „přijdou si i pro můj malý web?": kontrola často začíná stížností návštěvníka, takže riziko roste s tím, jak moc vaše lišta lidi štve. Lišta s rovnocenným odmítnutím je přitom nejlevnější opatření z celého tématu — a na rozdíl od většiny právních povinností ji má každý návštěvník před očima hned při první návštěvě.
Časté otázky
Musím mít cookie lištu, když používám „jen" Google Analytics?
Ano. Analytické cookies nejsou technicky nezbytné, takže na ně potřebujete souhlas předem. Bez lišty by se GA4 nesměl spouštět vůbec; s Consent Modem aspoň část obrazu zachráníte modelovanými daty.
Které cookies smím ukládat bez souhlasu?
Jen ty, bez kterých vyžádaná služba nefunguje: košík, přihlášení, zabezpečení a zapamatování samotné volby souhlasu. Statistiky, marketing ani personalizace mezi ně nepatří, i když působí nevinně.
Kolik lidí cookies odmítá?
Univerzální číslo neexistuje; rozhoduje pořadí tlačítek, text i načasování lišty. Hrubý odhad si uděláte sami: porovnejte počet skutečných objednávek nebo poptávek s počtem, který ukazuje Analytics. Rozdíl je zhruba ten kus obrazu, o který přicházíte.
Nechcete to řešit sami? Pošlete mi adresu webu — do 48 hodin víte, co ho v Googlu brzdí.
Lišta je vidět dřív než web
Souhlasová lišta je to první, co návštěvník z vašeho webu uvidí — dřív než logo, nabídka nebo ceny. Ať raději říká „tady je všechno v pořádku" než „tady se šetřilo". A hned po ní se rozhoduje o všem dalším: jak rychle se stránka načte, co na ní člověk najde a jestli ji Google vůbec ukáže. Tohle všechno se dá zkontrolovat najednou; SEO audit vám na to stačí jeden a neplatíte za něj nic.
Zdroje k faktům v článku:
- Souhlas s ukládáním údajů v koncovém zařízení, § 89 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, opt-in po novele č. 374/2021 Sb. účinné od 1. 1. 2022 (ověřeno 16. 7. 2026): zakonyprolidi.cz
- ÚOOÚ: pokuty za cookies v souhrnu 4 443 000 Kč, tisková zpráva 2. 8. 2023 (ověřeno 16. 7. 2026): uoou.gov.cz
- Chrome ponechává cookies třetích stran, duben 2025, a útlum reklamních API Privacy Sandbox, říjen 2025 (ověřeno 16. 7. 2026): privacysandbox.com, privacysandbox.com/news/update-on-plans
- Consent Mode: signály ad_storage, analytics_storage, ad_user_data, ad_personalization (ověřeno 16. 7. 2026): developers.google.com
- Googlebot maže cookies mezi načteními stránek (ověřeno 16. 7. 2026): developers.google.com; souhlasové lišty jako častý zdroj CLS (ověřeno 16. 7. 2026): web.dev
- Safari: plné blokování cookies třetích stran od 3/2020 (ověřeno 16. 7. 2026): webkit.org; vznik cookies, Lou Montulli 1994 (ověřeno 16. 7. 2026): en.wikipedia.org
