Sháníte zpětné odkazy a nechcete je kupovat? Pak vás bude zajímat jeden typ stránek: takové, které samy chtějí odkazovat. Říká se jim stránky zdrojů. Zní to krkolomně, ale je to obyčejný rozcestník. Stránka „Užitečné odkazy", jakou má u nás kdejaká asociace, univerzita nebo město.
V tomhle článku vám ukážu, jak takové stránky najít, jak poznat, které za oslovení stojí, a co napsat správci, aby vás do seznamu přidal. A budu k vám upřímná: v Česku je těchhle stránek méně než v Americe, odkud celá technika pochází. Řeknu vám proto i to, kdy je lepší jít jinudy.
Co je budování odkazů a proč se s ním vůbec párat
Budování odkazů (anglicky link building) znamená získávat odkazy z cizích webů na ten váš. Google bere každý odkaz jako doporučení: když na vás odkáže web, kterému věří, část té důvěry se přenese na vás. Weby s dobrými odkazy se proto ve výsledcích vyhledávání drží výš. A na pozicích opravdu záleží. Rozdíl mezi prvním a čtvrtým místem může znamenat i několikanásobek návštěvnosti.
Cest k odkazům je spousta a za 14 let v SEO jsem vyzkoušela většinu z nich. Tenhle článek je o jedné konkrétní technice: o stránkách zdrojů. Je to dobrá první zastávka, protože tady nikoho nemusíte přemlouvat. Oslovujete weby, jejichž smyslem existence je odkazovat jinam. Pokud hledáte i další cesty, které nestojí ani korunu, projděte si potom link building bez peněz.
Co jsou stránky zdrojů
Stránka zdrojů je stránka, jejímž hlavním smyslem je shromažďovat odkazy na užitečné weby. Nemá vlastní obsah, její hodnota je v pečlivém výběru: „Užitečné odkazy pro členy", „Doporučené weby o účetnictví", „Zdroje pro studenty".
Kde je u nás potkáte nejčastěji:
Proč jsou pro budování odkazů tak vděčné? Správce takové stránky nepřemlouváte, aby kvůli vám přepisoval článek. Nabízíte mu položku do seznamu, který stejně udržuje. Když je váš zdroj opravdu dobrý, jeho stránku tím zlepšíte. A jakmile tam jednou jste, býváte tam roky, protože tyhle seznamy se mění pomalu.
Upřímně: jak to vypadá v Česku
Technika pochází z anglicky psaného internetu, kde má „resources" stránku skoro každý větší web. Český internet je menší a stránek zdrojů je tu znatelně méně. Nebudu vám slibovat, že jich za odpoledne najdete stovky.
Kde u nás reálně fungují:
- oborové asociace a profesní svazy (mívají sekci odkazů pro členy i veřejnost),
- univerzity a střední školy (zdroje pro studenty, kariérní rozcestníky),
- weby měst a obcí (rozcestníky pro podnikatele a občany),
- oborové portály a magazíny (seznamy nástrojů, doporučená čtení).
A kde ztrácíte čas: pokud podnikáte v oboru, který žádnou asociaci, portál ani rozcestník nemá, netlačte to silou. Pár hodin hledání vám to ukáže. V takovém případě se víc vyplatí jiné techniky, třeba oprava nefunkčních odkazů nebo odborné články pro cizí weby (obojí popisuju v článku o link buildingu bez peněz). A jestli míříte i na zahraniční trhy, otevře se vám anglický internet, kde je stránek zdrojů opravdu hodně.
Budování odkazů je běh na dlouhou trať — a nejtěžší je první krok. Udělám ho za vás: článek o vaší firmě v relevantním českém magazínu, s trvalým odkazem. Zdarma, ať se poznáme.
Jak stránky zdrojů najít
Nejjednodušší cesta vede přes Google. Zkoušejte kombinace svého oboru s frázemi, které se na těchhle stránkách opakují:
"váš obor" + "užitečné odkazy"
"váš obor" + "doporučené weby"
"váš obor" + "zdroje"
"váš obor" + "kam dál"
site:.cz inurl:odkazy "váš obor"
Konkrétně třeba pro e-shop s outdoorovým vybavením: „turistika" + „užitečné odkazy", „horolezectví" + „zdroje pro začátečníky". Vyzkoušejte 10 až 15 kombinací, každá vrátí jiné výsledky. Všechno relevantní si zapisujte do tabulky, ať oslovování později neděláte nazdařbůh.
Druhá cesta: podívejte se, odkud vedou odkazy na konkurenci. K tomu potřebujete nástroj na analýzu odkazů (srovnání těch hlavních mám v článku Ahrefs vs. Moz vs. Majestic). V seznamu odkazujících stránek hledejte ty, které vypadají jako rozcestníky. Kde odkazují na konkurenta, tam většinou rádi přidají i vás, pokud máte co nabídnout. Podrobný postup popisuju v článku o analýze mezery zpětných odkazů.
A třetí cesta, na kterou se zapomíná: projděte weby institucí ve svém oboru ručně. Asociace, svazy, fakulty, města. Sekce „Odkazy" bývá schovaná v patičce nebo v menu pro členy a Google ji nemusí ukázat.
Jaká je hodnota odkazu (a proč nekoukat na jedno číslo)
Než začnete psát správcům, roztřiďte si nalezené stránky. Ne každá stojí za oslovení.
Dřív se hodnota odkazů zjednodušovala na jedno číslo: autoritu domény (DA, DR a podobné metriky). Čím vyšší, tím lepší. Jenže to je jen odhad cizího nástroje, ne něco, podle čeho řadí Google. Metriku beru jako hrubou orientaci a rozhoduju se podle čtyř věcí:
- Relevance. Souvisí stránka s vaším oborem? Odkaz z turistického rozcestníku na e-shop se stany dává smysl. Odkaz ze stránky pro IT profesionály ne, i kdyby měla metriky krásné.
- Skuteční čtenáři. Chodí na stránku lidé? Najde ji sám Google? Stránka, kterou nikdo nečte, vám toho moc nepřinese.
- Společnost, do které vstupujete. Na koho dalšího stránka odkazuje? Dvacet pečlivě vybraných odkazů je dobrá adresa. Pět set odkazů na kdeco (včetně kasin a půjček) znamená jediné: pryč odtud.
- Údržba. Stránka aktualizovaná před měsícem má živého správce, který vám odpoví. Stránka netknutá od roku 2022 je nejspíš opuštěná.
Pozor: katalog odkazů není stránka zdrojů
Vypadají podobně, obojí je seznam odkazů. Rozdíl je v redakci. Stránku zdrojů někdo vybírá a ručí za ni svým jménem. Katalog odkazů vezme každého, kdo se zapíše nebo zaplatí („přidejte svůj web za 500 Kč"). Hromadné zápisy do katalogů byly SEO technika tak před patnácti lety. Dnes vám nepomůžou a u těch nejhorších katalogů můžou i uškodit. Když narazíte na viditelně komerční seznam bez jakéhokoli výběru, přeskočte ho.
Co napsat správci
Nejdřív najděte správného člověka: autora stránky, správce webu nebo redakci. Kontakt bývá přímo na stránce, v sekci O nás nebo v patičce. E-mail konkrétní osobě funguje líp než formulář nebo obecné info@.
Samotná zpráva má být krátká a konkrétní. Žádné „chtěla bych zpětný odkaz pro SEO". Píšete člověku, který udržuje seznam, a nabízíte mu do něj užitečnou položku. Takhle nějak:
Předmět: Tip do vašich Užitečných odkazů
Dobrý den, pane Nováku,
vaši stránku Užitečné odkazy pro podnikatele používám jako
rozcestník už delší dobu, díky za ni.
Napadlo mě, že by se tam hodil i náš průvodce výběrem
účetního softwaru: [URL]. Je zdarma a řeší otázku, kterou
zatím žádný ze zdrojů v seznamu nepokrývá.
Posuďte sám, jestli se hodí. Ať se daří!
Eva Veselá
Tři věci, které rozhodují: oslovte jménem, zmiňte konkrétní stránku (ať je vidět, že jste ji fakt četli) a jednou větou řekněte, proč váš zdroj do seznamu zapadá. Víc o psaní těchhle zpráv najdete v článku o oslovování pro budování odkazů.
A rovnou počítejte s tím, že většina e-mailů zůstane bez odpovědi. To je normální a neznamená to, že děláte něco špatně. Z desítek oslovení bývají jednotky odkazů. I to se vyplatí, protože odkaz z dobrého rozcestníku vydrží roky.
Váš web si zaslouží druhý pár očí. Ruční SEO audit zdarma, výsledky do 48 hodin.
Bez čeho nemá smysl začínat
Správce přidá jen to, co pomůže jeho čtenářům. Než rozešlete první e-mail, potřebujete mít na webu něco, na co se odkazovat vyplatí:
- pořádný návod nebo průvodce, který je lepší než to, co už v seznamu je,
- nástroj nebo kalkulačku (i jednoduchá kalkulačka bývá pro rozcestníky lákavá, protože čtenářům okamžitě k něčemu je),
- vlastní data nebo průzkum, který nikde jinde nenajdou,
- šablonu či kontrolní seznam ke stažení.
Když nic z toho zatím nemáte, začněte obsahem, ne oslovováním. Jinak rozešlete e-maily a nebudete mít co ukázat.
Časté otázky
Co jsou stránky zdrojů?
Stránky zdrojů (resource pages) jsou rozcestníky: stránky, jejichž smyslem je shromažďovat odkazy na užitečné weby k jednomu tématu. Provozují je typicky asociace, univerzity, města nebo oborové portály. Pro budování odkazů jsou cenné, protože jejich správci odkazovat chtějí.
Jaká je úspěšnost oslovování stránek zdrojů?
Konkrétní procento vám poctivě neřeknu, liší se obor od oboru. Počítejte s tím, že většina e-mailů zůstane bez odpovědi a z desítek oslovení vzejdou jednotky odkazů. Úspěšnost zvednete hlavně dvěma věcmi: pečlivým výběrem opravdu relevantních stránek a obsahem, který do seznamu skutečně patří.
Má budování odkazů ze stránek zdrojů v Česku smysl?
Ano, ale s realistickým očekáváním. Českých stránek zdrojů je méně než anglických, zato je méně lidí obesílá. Nejlíp fungují oborové asociace, univerzity, města a oborové portály. Pokud váš obor nic takového nemá, sáhněte radši po jiné technice.
Je katalog odkazů totéž co stránka zdrojů?
Není. Stránka zdrojů má redakci, někdo odkazy vybírá. Katalog vezme každého, kdo se zapíše nebo zaplatí. Zápisy do katalogů dnes pozice nezvednou a u nekvalitních katalogů si můžete i ublížit.
Jak dlouho odkaz ze stránky zdrojů vydrží?
Typicky roky. Rozcestníky se mění pomalu, správci z nich odkazy spíš přidávají, než mažou. To je jedna z největších výhod téhle techniky oproti odkazům z časově omezených akcí nebo placených článků.
Odkazy jsou jen půlka příběhu
Ještě jedna věc na rovinu. Ačkoliv jsou odkazy pořád jedním z nejsilnějších signálů, samy o sobě slabý web nezachrání. Když stránka nemá co nabídnout, nemáte s čím oslovovat rozcestníky a Google nemá co posílat nahoru. Proto se vyplatí nejdřív vědět, kde váš web doopravdy stojí.
Jestli si nejste jistí, zda vás brzdí odkazy, obsah, nebo technika, pošlete mi adresu svého webu. Zdarma se na něj podívám a do 48 hodin víte, co vás ve vyhledávání drží zpátky a čím začít. Srozumitelně, bez žargonu a bez závazku.
A jestli chcete budování odkazů rovnou nechat na mně, podívejte se, jak dělám PR články a zpětné odkazy. První článek vám napíšu a publikuji zdarma, ať vidíte moji práci dřív, než cokoliv zaplatíte.
