WYSIWYG se čte „vizivig" a je to zkratka anglického What You See Is What You Get: co vidíte, to dostanete. Označuje editor, ve kterém text píšete a formátujete jako ve Wordu (tlačítky, bez kódu) a stránka pak vypadá stejně jako náhled při psaní. Pokud jste někdy upravovali článek ve WordPressu nebo popisek produktu v e-shopu, pracovali jste v něm — jen se vám nikdo nepochlubil názvem. Slib ze zkratky má ovšem háček: platí pro návštěvníka, ne pro Google. Google nedostává to, co vidíte, ale kód, který editor píše za vás. A právě v tom kódu vzniká většina chyb, které na firemních webech vídám.
Co je WYSIWYG editor
Kdysi se webová stránka psala ručně v HTML. Tučné slovo v odstavci vypadalo takhle:
<p>Nabízíme <strong>rychlé dodání</strong> po celé ČR.</p>
WYSIWYG editor tuhle práci dělá za vás: označíte slovo, kliknete na tlačítko B a značky si editor doplní sám. Je to překladač mezi tím, co naklikáte, a kódem, kterému rozumí prohlížeč. Dnes je součástí prakticky každého redakčního systému, takže ručně v HTML nepíšou weby už ani programátoři.
Podstatná věc: ten překladač je naprosto poslušný. Zapíše i nesmysl, který do něj vložíte — zvětšené písmo místo nadpisu, obrázek beze jména, tři vrstvy formátování zkopírované z Wordu. Při psaní vás nic netrkne, protože náhled vypadá dobře. Poznat je to až v kódu, a ten čte Google.
Kde se s WYSIWYG editorem potkáte
WordPress. Běží na víc než 40 % všech webů (W3Techs, červenec 2026), takže jeho editor je nejrozšířenější na světě. Od verze 5.0 (prosinec 2018) se jmenuje Gutenberg a pracuje s bloky: každý odstavec, nadpis nebo obrázek je samostatná kostka, kterou nastavujete a přesouváte zvlášť. Starší „klasický editor" (jedno velké okno s lištou tlačítek nahoře) přitom nezmizel: WordPress ho dál oficiálně udržuje jako plugin Classic Editor a spousta webů na něm jede dodnes.
Page buildery. Elementor, Divi a podobné nástroje jsou WYSIWYG dotažené do konce: neskládáte jen text, ale rovnou celé stránky. Jen Elementor běží zhruba na třetině WordPress webů. Daní za pohodlí je kód — buildery ho generují násobně víc, než stránka potřebuje, a to bývá znát na rychlosti (víc v článku o Core Web Vitals).
E-shopy. Shoptet, WooCommerce i Shopify mají WYSIWYG editor v administraci: píšete v něm popisky produktů, texty kategorií a články na blog.
E-mailové nástroje. Ecomail nebo Mailchimp v něm nechávají skládat newslettery. Tam řeší hlavně to, aby se e-mail zobrazil stejně v Gmailu i Outlooku, proto bývají jednodušší než editory webové.
Nechce se vám tohle všechno řešit vlastními silami? Přesně tyhle věci dělám za majitele firem každý den. Pošlete mi adresu webu a do 48 hodin víte, co vás v Googlu brzdí a co bych opravila jako první — zdarma a bez závazku.
Nejčastější chyba: nadpis udělaný ztučněním
Vezměte dva řádky, které v editoru vypadají skoro stejně. Jeden je skutečný nadpis, vybraný z nabídky stylů jako „Nadpis 2". Druhý je obyčejný odstavec, který někdo ztučnil a zvětšil. Návštěvník rozdíl nepozná. Google ano: v kódu je jednou <h2> a podruhé jen <strong>.
Nadpisy jsou pro vyhledávač mapa stránky. Říkají, o čem která část je a co je čemu podřízené — a ztučněný odstavec v té mapě prostě neexistuje. Stránka s poctivým obsahem pak může působit jako jedna nečleněná zeď textu. Tuhle chybu potkávám na webech pořád: text členěný „nadpisy", ze kterých ani jeden nadpisem není.
Pravidlo je jednoduché. Nadpisy vybírejte z nabídky nadpisů (Nadpis 2 pro hlavní sekce, Nadpis 3 pro podsekce), ne tlačítky na velikost a tučnost písma. Nadpis 1 nevybírejte vůbec: to je titulek stránky a ten editor obvykle vyrábí sám z názvu článku. Jak nadpisy formulovat, aby vedly čtenáře i vyhledávač, popisuju v článku o psaní pro vyhledávače i lidi.
Tichá chyba stejného druhu: obrázky bez alt textu. Editor vám obrázek ochotně vloží i bez popisku a nikde nic nezabliká. Nevidomý čtenář ani Google se pak nedozví, co na obrázku je — a to je škoda, protože obrázky umí přivádět vlastní návštěvnost z vyhledávání.
Vložení z Wordu umí rozhodit celou stránku
Nejvíc balastu do webů historicky nanosil Word. Text z něj si při kopírování nese skryté formátování: název písma, velikost, barvy, odsazení. Obyčejné Ctrl+V to celé vloží do stránky a najednou má jeden odstavec jiné písmo než zbytek webu, mezery, které nejdou smazat, a v kódu desítky značek, které tam nemají co dělat.
Řešení je jedna klávesa navíc: Ctrl+Shift+V (na Macu Cmd+Shift+V) vloží text čistý, bez formátování. Tučné písmo a odkazy pak doplníte v editoru. Novější editory se snaží wordovský balast odfiltrovat samy a jsou v tom lepší než dřív, spoléhat bych na to ale nedoporučila — čistý základ je pořád jistota.
Kdy se podívat do kódu
Každý WYSIWYG editor má i kódový režim. V Gutenbergu najdete u každého bloku (v menu se třemi tečkami) volbu upravit ho jako HTML a celý článek jde přepnout do editoru kódu; klasický editor WordPressu má vedle záložky Vizuálně záložku Text; e-shopové editory mívají v liště ikonu se znaky <>.
HTML kvůli tomu umět nemusíte. Do kódu se chodí ve dvou situacích. Zaprvé když se text chová divně: jiné písmo, mezera, která nejde smazat, rozsypané odrážky. Příčinu skoro vždycky uvidíte jako hromadu značek obalených kolem nevinného textu — a smazat je zvládnete i bez znalosti HTML, protože samotný text mezi nimi zůstává. Zadruhé když potřebujete vložit něco, co editor neumí, typicky embed kód videa nebo formuláře.
Časté otázky
Je lepší Gutenberg, nebo klasický editor WordPressu?
Na kvalitu výsledku nemá volba vliv, funkční jsou oba. Gutenberg je výchozí a WordPress dál rozvíjí jen ten; klasický editor drží při životě oficiální plugin Classic Editor a dává smysl hlavně u starších webů, které jsou na něj stavěné. Chyby z tohohle článku (nadpis ztučněním, vkládání z Wordu) uděláte stejně snadno v obou.
Ovlivňuje WYSIWYG editor SEO?
Editor sám o sobě ne, jeho výstup ano. Struktura nadpisů, alt texty a čistota kódu jsou věci, které Google čte u každé stránky. U e-shopů se k tomu přidávají strukturovaná data — ta ovšem vznikají v šabloně platformy, ne v editoru, takže je psaním popisků nerozbijete.
Co je opakem WYSIWYG editoru?
Psaní přímo v HTML, případně v odlehčené syntaxi Markdown, kde se formátování zapisuje znaky v textu (dvě hvězdičky kolem slova znamenají tučně). Markdown mají rádi vývojáři a technické redakce, protože z něj padá čistý kód; pro běžnou správu firemního webu ho potřebovat nebudete.
Nechcete to řešit sami? Pošlete mi adresu webu — do 48 hodin víte, co ho v Googlu brzdí.
Editor je písař, ne korektor
WYSIWYG editory patří k věcem, které web opravdu zjednodušily: článek dnes publikuje i člověk, který HTML nikdy neviděl, a tak je to správně. Jen počítejte s tím, že editor zapíše přesně to, co dostane — kontrolovat to po vás nebude.
Co za ty roky editor do vašeho webu zapsal, z administrace neuvidíte. Ve zdrojovém kódu to vidět je — a číst ho za majitele webů je moje práce. V auditu vám z něj přeložím, co je jen kosmetika, co Googlu skutečně překáží a čím začít.
Zdroje k faktům v článku:
- Podíl WordPressu 41,2 % všech webů a Elementoru 31,4 % WordPress webů (ověřeno 16. 7. 2026): w3techs.com/technologies/details/cm-wordpress
- WordPress 5.0 „Bebo" s novým blokovým editorem, prosinec 2018 (ověřeno 16. 7. 2026): wordpress.org/news/2018/12/bebo
- Classic Editor jako oficiálně udržovaný plugin WordPress týmu (ověřeno 16. 7. 2026): wordpress.org/plugins/classic-editor
