Všechno, co v adrese stránky stojí za otazníkem, jsou URL parametry. Pro vás je /boty?barva=cerna&razeni=cena pořád stejná kategorie bot, jen s nastaveným filtrem a seřazená podle ceny. Google ji ale vidí jako novou adresu. A protože se filtry dají kombinovat, dokáže jich e-shop z pár set produktů vyrobit statisíce. Menší firemní web tohle téma skoro nemusí řešit; u e-shopů s filtrací patří parametry k nejčastějším technickým nálezům, které v auditech vídám.
Kde se parametry berou
Tři typické zdroje, každý se chová jinak:
- Filtry —
?barva=cerna,?velikost=42. Mění obsah stránky: zobrazí jen část produktů. - Řazení —
?razeni=cena,?sort=nejnovejsi. Obsah zůstává stejný, mění se jen pořadí. - Měřicí parametry —
?utm_source=newsletter,?gclid=…,?fbclid=…. S obsahem nemají nic společného, do adres je lepí reklamní systémy a e-mailingové nástroje.
Rozlišovat se to vyplatí, protože každá skupina má jiné řešení. Dostaneme se k nim za chvíli.
Kdy parametry vadí a kdy ne
Otazník v adrese není přestupek. Google parametrické adresy zpracovává denně a nikde v dokumentaci nestojí, že by kvůli němu hodnotil stránku hůř. Problém dělá až objem.
Deset filtrů, každý s několika hodnotami, k tomu řazení: kombinace se násobí a z jedné kategorie jsou najednou tisíce adres. Skoro všechny přitom ukazují tytéž produkty. Googlu tím vyrábíte dvě potíže. Duplicity: sám hádá, která verze je ta „pravá“, a nemusí uhodnout tu vaši (jak tohle hádání funguje, čtěte u canonical tagu). A kapacitu: robot tráví čas na kombinacích filtrů místo na nových produktech — víc o tom, kolik procházení web od Googlu dostane, najdete v rozpočtu crawlování.
Poctivá kalibrace, než začnete cokoliv blokovat: Google sám píše, že rozpočet procházení je téma zhruba od desítek tisíc stránek s denně novým obsahem, případně pro milionové weby. Firemní web s třiceti stránkami a pár adresami z newsletteru neřeší nic — canonical (viz níž) to pokryje a víc pozornosti si to nezaslouží. Háček je v tom, že bohatá filtrace přehoupne přes tu hranici i středně velký e-shop: pár set produktů, osm filtrů a v indexu se najednou válí desetinásobek webu.
Jestli se to týká vás, ukáže Search Console v přehledu Indexování stránek: hromady adres s otazníkem ve stavech „Duplicitní stránka“ a „Procházeno – momentálně neindexováno“ jsou jasný signál. Hrubý odhad dá i vyhledání site:vas-web.cz inurl:?, ale berte ho jen orientačně. Co jednotlivé stavy znamenají a jak z nich číst, popisuju v článku o indexování.
Nastavení parametrů v Search Console už nehledejte
Starší návody vás pošlou do Search Console do nástroje Parametry adres URL, kde šlo Googlu říct, který parametr obsah nemění. Nehledejte ho. Google ho zrušil v dubnu 2022 a zdůvodnění stojí za citaci: užitečné bylo podle Googlu asi jen jedno procento nastavení, která v něm weby měly. Zbytek si prý Googlebot vyhodnotí sám.
Ono „sám“ funguje většinou, ne vždycky. Pro vás z toho plyne hlavně jedno: od roku 2022 se parametry řeší výhradně na vašem webu. Žádný formulář u Googlu — pravidla máte v ruce vy, což je nakonec spolehlivější.
Většina webů, které mi projdou rukama, ztrácí návštěvnost kvůli třem až pěti chybám. Které brzdí ten váš? Pošlete mi adresu a do 48 hodin to víte. Ručně, zdarma a bez závazku.
Řešení podle situace
Canonical: výchozí řešení pro filtry a řazení
Na filtrované a seřazené verze patří canonical odkazující na čistou adresu kategorie: /boty?razeni=cena ukáže na /boty. Tím se signály (odkazy, hodnocení) skládají k jedné verzi a duplicity postupně mizí z indexu. Pro většinu e-shopů je to první a často jediný potřebný krok.
Dvě omezení ať znáte předem. Canonical je pro Google doporučení, ne příkaz — většinou ho respektuje, ale může rozhodnout jinak. A kapacitu procházení šetří až časem: robot musí stránku načíst, aby si značky vůbec všiml. Google v dokumentaci uvádí, že frekvence procházení nekanonických verzí klesá postupně.
Noindex: pro stránky, které v indexu nechcete
Meta značka noindex drží stránku mimo index spolehlivě — hodí se třeba na výsledky interního vyhledávání nebo kombinace filtrů, které v indexu nemají co dělat. Omezení je stejné jako u canonicalu: robot musí stránku navštívit, aby značku viděl, takže procházení nešetří.
Robots.txt: jediné, co šetří procházení — se dvěma pastmi
Pravidlo Disallow: /*?razeni= v robots.txt řekne robotovi, ať se na takové adresy vůbec nedívá. Ze všech tří nástrojů jediný skutečně šetří kapacitu procházení a Google ho v dokumentaci k filtrované navigaci sám doporučuje pro filtry, které v indexu nepotřebujete.
Než pravidla nasadíte, dvě pasti:
- Blokace procházení není mazání z indexu. Zablokovaná adresa, na kterou odněkud vede odkaz, nemusí z indexu zmizet: Google ji tam nechá bez popisku, protože dovnitř nesmí. Na mazání z indexu je robots.txt špatný nástroj; od toho je noindex.
- Pořadí operací. Když už index plný parametrického balastu je, nechte nejdřív zabrat canonical nebo noindex a blokujte až po vyčištění. Na zablokované stránce Google žádný canonical ani noindex nikdy neuvidí — předčasnou blokací současný nepořádek zabetonujete.
Interní odkazy: vždycky na čistou adresu
Menu, drobečková navigace, doporučené produkty i sitemapa mají vést jen na čisté adresy bez parametrů. Interní odkaz s parametrem posílá roboty přesně tam, kam je pouštět nechcete, a tříští signály mezi verze téže stránky. Sitemapa plná parametrických adres je přitom nález, který vídám i u jinak zdravých webů — bývá to výchozí chování šablony, ne záměr.
Které filtry si zaslouží vlastní stránku
Ne každá filtrace je balast. Když lidé hledají „kožené boty“ nebo konkrétní značku, vyplatí se pro takový filtr postavit plnohodnotnou stránku: vlastní adresu (radši /boty/kozene než ?material=kuze), vlastní titulek, nadpis a aspoň pár vět textu, které ji odliší od základní kategorie. Rozhoduju to u klientů podle tří kritérií:
- Poptávka. Frázi někdo skutečně hledá — ověřuju v Collabimu a Marketing Mineru, poslouží ale i našeptávač Googlu.
- Nabídka. Filtr vrací dost produktů, aby stránka měla smysl. Stránka se dvěma botami nikoho nepotěší.
- Obsah. Máte k té kombinaci co říct. Když stránka proti kategorii nenabízí nic než jiný nadpis, Google ji jako samostatnou hodnotu neuzná.
Kombinace dvou a více filtrů („černé kožené boty 42“) tímhle testem skoro nikdy neprojdou — patří pod canonical nebo noindex. A když filtr vrátí prázdný výsledek, má stránka vracet chybu 404; Google to u filtrovaných výpisů výslovně doporučuje, jinak procházení nesmyslných kombinací nemá kde skončit.
UTM a gclid: neblokovat, nechat je canonicalu
Měřicí parametry obsah nemění, takže je pokryje canonical na čistou verzi — a ten dnes většina systémů nastavuje automaticky. Do robots.txt je nedávejte. Zní to lákavě, jenže vede to ke zbytečné ztrátě: když na váš web někdo odkáže i s měřicím parametrem (u odkazů z médií a newsletterů běžná věc), zablokovanou adresu si Google nesmí přečíst, canonical na ní nenajde a hodnota odkazu se k čisté verzi přenést nemusí. Když adresy necháte volně projít, canonical to uklidí sám.
Nechcete to řešit sami? Pošlete mi adresu webu — do 48 hodin víte, co ho v Googlu brzdí.
Jak vypadá dobrá adresa
Krátká, malými písmeny, slova oddělená pomlčkami, bez diakritiky a srozumitelná už ve výsledcích vyhledávání: /boty/kozene-kotnikove. Parametry v ní mají místo tam, kde plní funkci (filtr, řazení, hledání), ne jako základ struktury — product.php?id=1234 je adresa z roku 2005. Jen pozor: fungující adresy neměňte jen proto, aby byly hezčí. Každá změna adresy je stěhování a bez 301 přesměrování o nasbírané hodnocení přijdete.
Časté otázky
Mám stránkování (?page=2) řešit jako duplicitu?
Ne. Druhá stránka kategorie není kopie první — jsou na ní jiné produkty. Stránkování nechte procházet a každá stránka má mít canonical sama na sebe. Kanonizovat nebo přesměrovávat všechno na první stranu je častá chyba: produkty z hlubších stránek pak Google hůř objevuje.
Jak zjistím, co robot na mém webu skutečně prochází?
Orientačně ve Statistikách procházení v Search Console (Nastavení → Statistiky procházení) — tam uvidíte, kam požadavky Googlebota míří, a z ukázkových adres odhadnete podíl balastu. Přesnou odpověď dá jen log serveru: v něm je každá adresa, kterou Googlebot navštívil, včetně všech parametrů.
Vyplatí se přepsat všechny filtry na hezké adresy typu /boty/cerne?
Jen ty, které chcete indexovat. Hezká adresa sama o sobě pozice nezvedne a plošné přepsání všech kombinací problém jen přestěhuje z otazníků do lomítek — kombinatorika zůstane. U zbylých filtrů je otazník naopak praktický: parametrické adresy uklidíte jedním pravidlem, hezké lomítkové ne.
Jedno číslo, které parametry prozradí
U parametrů se zdraví e-shopu pozná z jediného poměru: kolik stránek má web v indexu proti tomu, kolik jich tam majitel skutečně chce mít (produkty, kategorie, články). Když se ta dvě čísla řádově rozcházejí, robot i signály se rozlévají do balastu a nové zboží čeká ve frontě za tisící kombinací filtrů. Pro váš web tenhle poměr spočítám ze Search Console v rámci bezplatného auditu — a přidám k němu postup, jak přebytečné adresy zkrotit, aniž byste si omylem zablokovali něco, co vydělává.
Zdroje k faktům v článku:
- Zrušení nástroje Parametry adres URL v Search Console, duben 2022; užitečné ~1 % konfigurací (ověřeno 17. 7. 2026): developers.google.com/search/blog/2022/03/url-parameters-tool-deprecated
- Doporučení Googlu pro filtrovanou navigaci: robots.txt pro filtry mimo index, canonical jako dlouhodobě slabší signál, 404 pro prázdné kombinace (ověřeno 17. 7. 2026): developers.google.com/search/docs/crawling-indexing/crawling-managing-faceted-navigation
- Pro koho je rozpočet procházení téma (weby od ~10 000 stránek s denními změnami, resp. 1M+ stránek) (ověřeno 17. 7. 2026): developers.google.com/search/docs/crawling-indexing/large-site-managing-crawl-budget
- Robots.txt: zablokovaná adresa může zůstat v indexu, pokud na ni vedou odkazy (ověřeno 17. 7. 2026): developers.google.com/search/docs/crawling-indexing/robots/intro
